Johann Wolfgang Goethe: Faust �ten��sk�-den�k cz

Faust je spasen a Mefistofeles na jeho duši nedosáhne. Druhá část má pět jednání, ve kterých se po smrti Markéty dostává Faust do cizokrajných končin. Vynalezne například papírové peníze, čímž zachrání císařství a stane se tak oblíbeným na císařském dvoře. Navštíví rovněž  Řecko  a  poznává  jeho  kouzla  a  mýty. Dokonce zde uzavírá i manželství, z něhož se mu narodí syn, avšak jeho syn Euforion nakonec umírá.

Dvě mistrovská díla

Byl to jeho čtvrtý pokus o tento příběh – první proběhl v roce 1897. Faust inspiroval i klasický americký muzikál „Damn Yankees“, kde baseballový fanoušek středního věku zaprodá svou duši ďáblu, aby se proměnil v ligového hráče. Na temnou stranu ho láká smyslná démonka, která zpívá hit „Whatever Lola Wants, Lola Gets“.

Faust – rozbor díla k maturitě

Vpůvodní verzi jsou oba zatraceni, ale ve druhém díle je Faust nakonec zachráněn, a to právě tou dívkou, která se stala jeho obětí. Těhotná a osamělá Markétka, které se lidé z vesnice vyhýbají, nakonec v zoufalství utopí své novorozeně. Když se Faust dozví o jejím zatčení za vraždu, pokusí se ji kouzlem vysvobodit z vězení, ale ona odmítne a přijme trest za svůj hřích. Marlowovo dílo je první známou dramatizací příběhu. Marlowe si bere příklad ze středověkých mysteriózních her a dává Faustovi dva anděly, jednoho dobrého a druhého zlého, aby mu radili. Faust na popud zlého anděla podepíše krvavou smlouvu s démonem Mefistofelem a získá nadpřirozenou moc na 24 let za cenu toho, že zbytek věčnosti stráví v pekle.

Ve filmech

• Vynalezne například papírové peníze, čímž zachrání císařství a stane se tak oblíbeným na císařském dvoře.

Žije v Seattlu a v současné době pracuje https://enigmaprague.cz/ na svém druhém románu. Opravdový filmový Faust se objevil v roce 1926. Největší německé filmové studio UFA se rozhodlo oslavit desetileté výročí svého založení tím, že nechalo své dva přední režiséry natočit velkolepé, nákladné eposy.

Johann Wolfgang Goethe: Faust

Mezi nejznámější patří „Faust“ Charlese Gounoda (1859), po desetiletí nejpopulárnější opera na světě, a „Mefistofele“ Arriga Boita (1868). „Faustovo prokletí“ Hectora Berlioze bylo při své premiéře v roce 1846 přijato špatně, ale od té doby pověst tohoto křížence opery a oratoria jen stoupá. Bůh, který vidí Markétčinu počáteční nevinnost a lítost, zachrání její duši a ona se na oplátku přimlouvá za Fausta. Podobně jako Dantova Beatrice jej, nyní vykoupeného Božím milosrdenstvím, vede do ráje.